Amatérské rádio, nazývané také HAM rádio, je druh radiokomunikační služby, která slouží k účelům sebevzdělávání, vzájemné komunikace a technického studia amatérů, kteří jsou oprávněnými osobami se zájmem o radiotechniku výhradně z osobního zájmu a bez finančního prospěchu. Je to koníček, ušlechtilá činnost, která člověka obvykle provází po celý život. I když by se na první pohled mohlo zdát, že lidé věnující se amatérskému rádiu se zabývají převážně bezdrátovým přenosem šunek na dálku, jak naznačuje slovo „HAM“, není tomu tak. Příznivci tohoto koníčku se věnují celé řadě činností, z nichž jednou je amatérské vysílání v příslušných částech rádiového spektra, které jsou pro tyto účely vyhrazeny.
Co znamená slovo „HAM“, tak často používané mezi radioamatéry? Jedná se o jednoduchou zkratku, která se skládá z prvních písmen příjmení tří amerických radioamatérů, členů Harvardského radioklubu, pánů Hymana, Almyho a Murraye, kteří ji před sto lety používali k identifikaci své stanice ve vysílání. Tato zkratka se tak vžila, že když pan Hyman v roce 1911 v americkém Kongresu loboval za větší vstřícnost americké legislativy vůči amatérskému vysílání, téměř všichni senátoři diskutující na toto téma označovali projednávanou problematiku jako související s HAMs, tedy s radioamatéry. Postupem času se tento termín vžil v celosvětovém měřítku a dodnes se používá jako zkratka označující radioamatéra.
Podmínky pro udělení povolení pro amatérské rozhlasové stanice, které stanovují práva a povinnosti držitelů povolení k provozování amatérských rozhlasových stanic, definují amatérské vysílání jako amatérskou službu, což staví radioamatéry na roveň ostatním službám působícím v éteru a zaručuje jim určitou míru ochrany před nežádoucími vlivy, jako je např.: rušení jejich provozu jinými uživateli rádiového spektra. Všechny amatérské stanice komunikující na daném pásmu mají stejná práva, nikdo by si neměl přisvojovat jakékoli výsady. Bohužel se při práci na radioamatérských pásmech občas setkáme i s lidmi, kteří si sice také říkají radioamatéři, ale snaží se být „rovnější“ než ostatní. Ochranu před hloupostí takových neukázněných jedinců nedokáže zajistit žádný předpis, s tím si musí radioamatéři poradit sami.