Těsně před víkendem došlo na Slunci k druhé nejsilnější erupci současného slunečního cyklu a k jedné z nejsilnějších erupcí, jaké kdy byly zaznamenány. To se podepsalo na vynikajících podmínkách šíření v pátek podvečer. Během několika desítek minut jsem na volání v pásmu 10 metrů zaznamenal řadu stanic z Mexika, Portorika, Spojených států a Kanady. Co to však bude znamenat pro podmínky šíření následujícího rána na opačném konci krátkovlnného spektra?
Na pásmu je neobvykle rušno. Je tam spousta signálů vzdálenějších i bližších stanic. Volnou frekvenci se mi podaří najít až na druhý pokus. V pozadí je sice nějaký digitální signál, ale několik stanic potvrdilo, že jim to nevadí. Ionogram v polovině ukazuje, že k odrazu dochází ve výšce přibližně 220 kilometrů a vypadá velmi stabilně:
Ionogram v průběhu SSB Ligy
Takové šíření zvýhodňuje stanice z větších vzdáleností. Spojení přibývají rychlým tempem a poměrně mnoho volacích znaků slyším vůbec poprvé. Volá Jožko OM4DU s neobvykle slabým signálem, což se dá vysvětlit tím, že pracuje v režimu QRP:
V takovém tempu se k provozu SO2V moc nedostávám. Po pár spojeních v tomto režimu přicházím o frekvenci. Ladím a spojení stále přibývají. Nacházím Števa OM7KW:
Zpomalení nastává až po cca 90 spojeních. Zkoušel jsem, jestli se mi podaří dosáhnout kulaté stovky, ale už jsem to nestihl. Přesto mě SSB Liga příjemně překvapila!
Počet spojení za minutu v SSB Lize