Jaký je rozdíl mezi VKV PA z JN88 a KN09? Ve slovenské části lokátoru KN09 se nacházejí Vysoké Tatry. Zatímco na většině území Slovenska v březnu už klepe na dveře jaro, v Tatrách ještě panuje zimní počasí. V podhůří jsou zbytky sněhu, ale čím výše do nadmořské výšky stoupáme, tím více sněhu je. Druhým faktorem je vzdálenost a poloha lokality, kam se vzhledem k nižší VKV aktivitě míří méně často. Je to skutečně tak?
Dočítate sa:
Výběr lokality
Většina lidí si nevšimne, že pohoří Tater tvoří oblouk a za Vysokými Tatrami se ještě nacházejí Západní Tatry, které dosahují i nadmořské výšky přes dva tisíce metrů. Proto ani nadmořská výška, jakou má Velká Javorina JN88UU (970 m n. m.), nemusí ještě mnoho znamenat. V minulosti byly Tatry známé jako vynikající VKV lokalita – Lomnický štít, KN09ce. Vysílalo se však i z jiných tatranských lokalit. Do některých z nich bylo nutné veškeré radioamatérské vybavení vynést nahoru a následně zase snést dolů.
Pro krátké soutěže, jako je VKV PA, je vhodnější lokalita, která je snáze dostupná. Jako Tatranský rodák jsem měl možnost vysílat ze skokanských můstků u Štrbského Plesa, z chaty pod Soliskem i z Předního Soliska. Po zvážení geomorfologie a rozmístění stanic ve VKV PA jsem si však vybral lokalitu za Štrbským Plesem, která má sice menší nadmořskou výšku, ale terénní profily z ní vycházely lépe než ze Štrbského Plesa díky jejímu vyčnívání na jih. To by mělo zlepšit šíření signálu na západ.
Březnová VKV PA
Za Starým Smokovcem začíná asfaltku lemovat sněhová bariéra. Nad Novou Poliankou je na asfaltce už i led a vyjeté koleje. Začínám pochybovat, že lokalita, kterou jsem si vyhlédl – odstavný pruh u silnice za Štrbským Plesem – bude použitelná. Na místě se však ukazuje, že odstavný pruh již využívali turisté, kteří sníh tak nějak rozježdili, takže se tam dá zaparkovat. Chvíli po mně přicházejí i turisté, přesněji skialpinisté.
Stavím už standardní sestavu: 8el.DK7ZB yagi a Kenwood TR-751E. Na rozdíl od obvyklého postupu však měním koaxiální kabel za Aircom+, což by mělo představovat zlepšení cca 0,6 dB. Jako software používám N1MM+, wtKST a AirScout.
Generátor pro napájení vysílacího stanoviště
První spojení je se Števem OM7KW. Pásmo je oproti JN88 výrazně tišší, chvílemi to vypadá, že tam jsou jen dvě až tři stanice. S-metr radiostanice indikuje z některých směrů šum, cca S3. Podezření padá na generátor, ale z jeho směru toto rušení nepřichází. Brzy to vysvětluje Janko OM8OM, který se ozývá ze Štrbského Plesa. Zřejmě se jedná o signály ze solární elektrárny, což potvrzuje i směr.
DK7ZB yagi ve VKV PA
Větší aktivitu vyvíjím na chatě KST a zkoušíme spojení. Není to snadné, oproti JN88 jsou některé stanice o 150 km dále. Zkouším spojení s Liborem OK1DOL, jeho signál na chvíli díky letadlovému rozptylu (odrazu od letadla) zesílil, ale volá ho spousta stanic, takže v danou chvíli to na spojení nestačí. Díky odrazu od letadla se však podařilo spojení s 9A0V. To spojení, které se předtím nedařilo, bylo během minuty bez problémů v logu. Magické! Čtyřistačtyřicet kilometrů.
Později jsem takto 17 minut bojoval o spojení s Petrem OE6PBD. Sedmnáct! Možná by se spojení podařilo i dříve, ale některé odrazy od letadel trvají jen pár sekund. Pokud se kód vysílá pomalu, spojení se nestihne navázat na obou stranách. Poučení – při letadlovém scatteru neopakujte kód a lokátor vícekrát, zkuste je odeslat jen jednou. Pokud protistrana potvrdí příjem, stihne během krátkého odrazu odeslat i svůj kód. Proto jsem na toto spojení musel čekat dlouhou dobu. Sice méně, necelých čtyři sta kilometrů, ale vzácný lokátor.
Další spojení tímto typem šíření se podařilo s Liborem, OK1DOL, které mělo přes 500 kilometrů.
Nakonec je v logu 33 spojení.
Jaké poznatky přineslo vysílání z KN09?
- průměrná délka spojení je 235 kilometrů (v únorovém kole 140 kilometrů)
- nezaznamenal jsem skupinu stanic OM0 a OM8. V jiných lokalitách vnímám společenství stanic, které mezi sebou realizují krátká spojení ve formě kruhu
- dlouhá spojení lze realizovat i s nenáročným vybavením prostřednictvím leteckého rozptylu, jsou však časově náročná
- překvapením je i směrová mapa, která ukazuje spojení prakticky ze dvou směrů, jihozápadu a západu
Směrová mapa spojení ve VKV PA – 03/2022
Co by vyžadovalo vysílání z KN09 pro dosažení lepšího výsledku?
- použití anténního systému s ještě větším ziskem
- využití maximálního povoleného výkonu (100 W oproti 25 W představuje až 6 dB)
- použití SDR spektroskopu pro detailní sledování pásma
- lepší časové řízení, tj. u náročnějších spojení počkat na letadlový odraz a domluvit si sked v krátkém časovém okně
- zaměření se na multiplikátory; například jsem zachytil OM8DD (KN08), ale na žádost o sked nereagovaly stanice z YO a nestihl jsem domluvit skedy s některými stanicemi z 9A či YU
Mapa lokátorů ve VKV PA 03/2022
Co by bylo zapotřebí, aby se z jiných lokátorů vysílalo a v KN09 byla větší aktivita?
- umožnit domluvu schůzky například připojením do chatu KST
- při leteckém rozptylu vyslat 1x kód
- snažit se, snažit se, snažit se… často jde o obtížnější spojení, takže se nemusí vždy podařit. Ale právě KN09 je pro mnohé ve VKV PA vzácným multiplikátorem, že ano?
Děkuji za úspěšná spojení, ale i za pokusy o spojení. Mrzí mě, že některá spojení se nepodařila. Snad někdy příště znovu z KN09