Delší dobu pozoruji zhoršení příjmových možností. Prakticky nepřetržitě je rušení, které nejvíce pozoruji na 80m a 10m. Takové QRM je limitem u radioamatérských spojení OM Activity Contest nevyjímaje.
Dočtete se:
TIP: balun / mouka / tlumivka z feritů
Připojením nesymetrického napáječe jako je koaxiální kabel na symetrický zářič antény jako je dipól, invertováno V a podobně způsobuje řadu problémů. Koaxiální kabel se takto stává součástí antény. To není jeho účel. Od koaxiálního kabelu požadujeme přenos VF energie, ne být součástí antény. Asi bychom nechtěli mít anténu pár decimetrů od domu či vedle jiných kabelů, Ne?
Právě o tom to je. Potřebujeme zajistit, aby anténa byla anténou a koaxiální kabely koaxiálním kabelem. Pokud není použit v konstrukci obvod (balun / mouka), který to zajistí, tak nejběžnějším způsobem je použití tlumivky z feritů.
V praxi se používají zejména dvě konstrukce: proudový balun na toroidu a série feritových toroidů nasunutých na plášť koaxiálního kabelu. Používám oba typy. Velmi zásadní pro výsledek je feritový materiál. Příklad proudového balunu na FT-240-43 v konstrukci W1JR
Fungování balunu lze jednoduše prověřit pomocí nanoVNA. Tento kousek má výborné vlastnosti na spodních pásmech, kde při 5 MHz dosahuje potlačení cca. -40 dB. Na frekvencích nad 12 MHz ale potlačení klesá, dosahuje -13 až 21 dB.
Série feritových toroidů nasunutých na plášť koaxiálního kabelu nutně vyžaduje jejich větší počet. To je dáno tím, že zatímco proudový balun jako W1JR zvyšuje indukčnost více závity, tak nasunutí toroidu na plášť koaxiálního kabelu představuje 1 závit.
Používám ferity od Petra DK1RP https://www.dx-wire.de/ferriteringkerne/ferrite-fuer-mantelwellensperren/ Jsou poměrně drahé, ale také záruka, že fungovat budou. Peter také uvádí praktická měření na různých frekvencích. Pro anténu inverted V na 80m používám 20 zraněnýv, pro anténu na 40m je menší, 14 zraněnýv. Pozor na váhu
TIP: jak znát, že balun funguje?
Prvním signálem je rozladění antény. tím, že součástí antény byl dříve i koaxiální kabel, tak anténa s balunem zvykne rezonovat na jiné frekvenci.
Druhý signál je, že šum a rušení zachycené anténou se zmenší.
Třetí signál je znatelný při vysílání. Pokud radioamatér vysíláním ovlivňoval nějaké elektrické zařízení, tak problém může zmizet.
Ukázka efektu příjmové antény
Vybral jsem záznamy ze dvou spojení v posledním kole OM Activity Contest. Anténa je umístěna provizorně ve výšce cca. 5 metrů směrovaná na severozápad. Nevyznačuje se však velkým předozadním poměrem. V závodě není mnoho času na zkoušení, ale snad se mi podařilo zachytit rozdíl. Menší šum má příjmová anténa.
Signál Jožka OM4DU
Signál Janka OK2GER
Septemberové kolo OM Activity Contest-u
Začínám spojením s Martinem OK1VHH, protože je zástupcem poměrně vzácného násobiče H
Po očku sleduji ionogram. Tento ukazuje, že odrazy nastávají v poměrně velké výšce oproti letním kolům. Takto to zůstalo prakticky celou dobu, což také nebývá zvykem. Začínám pomalu a postupně procházím opakovaně pásmo. Spojení přibývají rovnoměrným, i když nevysokým tempem. Při volání na jednu OK stanici mě předjíždí Laco OM5LD, který jde stejnou QRP kategorii. Dává i vyšší číslo. Za pár minut Laca nacházím na 3775 kHz
Laco mi dává o dost vyšší číslo než mu vysílám. Takže je čas snažit se více! Na SO2V dnes není čas, protože zkouším přepínat příjmovou anténu. Ale poměrně snadno nacházím na krátké chvíle i frekvence na výzvu. Mezitím se opakovaně pokouším o spojení s OM3KEG, který je podle S-metru S9+5dB. Mariána jsem se ale nedovolal.
Vím, že na pásmu byl i Jaro OM1EE a Ivan OM0AD, ale slyšel jsem je jen jednou ve spojení s jinou stanicí. Postupně spojení přibývala a na konci je 54 spojení. Dva násobiče chybí, ale po letních kolech je to opět povzbudivější výsledek. Ale nejzajímavější bude asi vnímat jak se chová příjmová anténa. Poznamenáno mám, že jsem ji přepínal během spojení s OM8ABC, OM7AT, OK1AY, OM4DU, OM4AY, OK1UKY, OK2GER, OK7AW je OM0AJ. Zkuste si je poslechnout!
